Abstract

Strucne jsou petrograficky charakterizovany stare vulkanity sz. casti Zeleznych hor. Jejich chemismus, podany v 47 analýzách, je diskutovan v 8 grafech. Napadné rozdily trendů jednotlivych skupin jsou vysvetleny tektonomagmatickymi vztahy. Amfibolity podhoranskeho krystalinika , vulkanity poloziskoveho oddílu proterozoika, křemenne albitofyry eokambrické a kysale vulkanity Iukavické serie maji trend alkalicko-vapenatych pacifických orogennich magmat a naznacuji navaznost k obdobim, pripadne zonam zdvihovych pohybu. Spility předložiskoveho oddilu proterozoika a eokambrlcke spilitické porfyrity s trendy oceanskych, resp.ostrovnich bazickych magmat odp ovidaji obdobim (nebo zonám) dilatace a poklesovych pohybu. Celkovy charakter starych vulkanitu oblasti ukazuje na tektonicky neklid dlouheho obdobi. Vulkanity jv, casti pohoří (vitanovské serie a vseradovského komplexu), jejíchž 9 analýz (J. Vachtl) je do grafů zaneseno, mají projekce oddělené od eokambrických vulkanitů sz. části pohoří a patří nejspíše kambriu.

Abstract

Tato práce je druhou (závěrečnou) částí detailní revize velenovského chorošů  širokém slova smyslu (první část se zabývala jen druhy, které VELENOVSKÝ popsal jako nové – viz KOTLABA 1977); zahrnuje všechny ostatní choroše, které měl VELENOVSKÝ ve svém herbáři a ve svých pracích, zejména ve 4.-5. části Českýh hun (1922). Celkově bylo do této práce pojato 129 druhů, avšak materiál k 12 z nich nebyl nikde nalezen. Revize ukázala, že VELENOVSKÝ neměl v mnoha případech choroše správně určené a zachovalo-li se v herbářích více položek uložených pod jedním jménem, nezřídka představovaly i několik různých druhů (viz níže uvedený abecední seznam, kde jsou choroše seřazeny podle druhových jmen, jak je užíval VELENOVSKÝ). Vše v této revizi je uspořádano jako v předešlé práci (KOTLABA 1977), avšak mnohem stručnější formou, neboť není zejména uváděn podrobný popis studovaného materiálu (ten je pouze v některých případech nahrazen uvedením nejdůležitějších diakritických znaků apod.).

Key words